Seřízení ventilů XJR 1300 (2000)

Než se podrobněji rozepíšu o seřizování ventilů, chci předeslat, že to není nijak náročná operace, a tudíž ji zvládne, pokud chce, každý zapálený motorkář. Snad kromě momentového klíče a listových měrek je třeba pouze běžné nářadí. Základem před každou opravou či seřizováním je důkladné omytí motocyklu (obr.1).

K vlastnímu seřizování. Nejprve demontujeme sedlo, nádrž (oddělat přívod paliva, odvzdušnění a kabel od palivoměru), dále odšroubujeme chladič oleje, vytáhneme ho ze spodního uchycení viz obr. 2 (samozřejmě zůstame zapojený). Vzniklou dírou vyndáme plastové usměrňovače vzduchu (obr. 3). Následně odděláme fajky a umístíme je popřípadě někde nad rám, aby nezavazely při vytahování víka hlavy válce (obr. 4).

Demontujeme víko hlavy válce. Pozor na poškození gumového těsnění. Po sundání víka se nám odkryje pohled na vačkové hřídele a 16 ventilů (proč tak moc!!!!). Dále odstraníme kryt snímače otáček na levé straně motocyklu (z pohledu jezdce). Pod ním nalezneme talíř a snímač s ryskami (obr. 5).

K měření se používají listové měrky různých tlouštěk (obr.6). Dají se koupit za cca 100 Kč. Při měření musí měrka mezi vačkou a ventilovou podložkou trochu „drhnout“. Prostě nesmí jít příliš lehce nebo naopak moc silou (obr. 7).
Vlastní měření. Pomocí 14 klíče otáčíme talířem(obr. 4) proti směru hodinových ručiček tak dlouho dokud nemáme rysku na talíři a na snímači v jedné rovině (obr. 4). Teď jsou dvě možnosti. Buď jsou vačky na prvním válci (z pohledu jezdce ten nejvíc vlevo) špičkami k sobě (obr. 8) či od sebe (obr. 10, na spodním okraji obrázku). Pro nás bude lepší ta druhá varianta, tedy špičkami od sebe. Pokud jsou špičky k sobě otočíme klikou proti hodinovým ručičkám o 360 stupňů a měli bychom je mít od sebe. V tuto chvíli můžeme změřit ventilové vůle na sacích i výfukových ventilech u prvního válce. Potom otočíme klikovým hřídelem (obr. 5)zase proti hodinovým ručičkám o 180 stupňů a můžeme změřit ventilové vůle na druhém válci, otočíme opět o 180 stupňů (rysky v rovině) a měříme na čtvrtém válci, naposled otočíme o 180 stupňů a změříme vůle na třetím válci. Vůle na sání je 0,11 – 0,15 mm, na výfuku 0,16 – 0,20 mm. Tento způsob měření je rovněž uveden v manuálu. Já osobně doporučuji měřit vůli, když je vačka kolmo k ventilu, špičkou nahoru. Je zde jistota, že již nedochází k náběh vačky na ventilovou podložku. Ideální vůle je někde uprostřed. Sání 0,12 – 0,13 mm, výfuk 0,17 – 0,18 mm. Po zkušenosti vím, že když se vůle pohybují v horním spektru t. j. sání 0,15 mm a výfuk 0,20 mm, ventily takříkajíc „cvakají“. Nejedná se však v žádném případě o závadu. Pokud je vše v pořádku, zkompletujeme motorku opačným způsobem demontáže. Na utahování matic a šroubů doporučuji malý momentový klíč (2 – 26 Nm), který se dá pořídit za cca 1000 Kč. Všechny utahovací momenty jsou uvedeny v manuálu, jež je rovněž na této webové stránce.
Pokud je někde vůle mimo stanovenou mez , následuje druhá fáze. Jsou dvě možnosti. Existuje přípravek (uveden v manuálu), jež nám podrží sedla v nichž jsou ventilové podložky, ty se pak dají vytáhnout a následně vyměnit. Druhou možností, kterou jsem zvolil i já, je demontáž vačkových hřídelů. Máte potom přístup ke všem vymezovacím podložkám a ty pak můžete nejen vyměnit, ale také, pokud to jde, vhodně kombinovat.
Vlasní postup. Nejprve odstraníme horní vodící lištu rozvodového řetězu. Pak klikovou hřídel otočíme tak, aby byly rysky na snímači otáček a talíři v jedné rovině. Tím pádem máme řetězová kola rozvodových hřídelů natočené tak, že vyražené značky na řetězových kolech jsou v rovině s blokem motoru. Buď uvnitř vačkových hřídelí (obr. 9), nebo vně vačkových hřídelí (obr. 10). Toto postavení je důležité si dobře zapamatovat pro zpětnou montáž. Vlastními značkami nic nezkazíte. Následuje demontáž napínáku (obr. 14). To je trochu oříšek, protože přístup k němu je opravdu mizerný. Je dobré udělat si kolem něj co nejvíce místa (obr. 15), všechny hadičky za ním vyvést ven, hlavně kvůli zpětné montáži. Nejprve odšroubujeme matku na konci napínáku, vyndáme pružinu a odšroubujeme zbytek. V této fázi je vhodné uchycení rozvodového řetězu k rámu (obr. 11), aby nám neskončil spadený v motoru. Řetěz je uvolněn, můžeme demontovat vačkové hřídele. Každý vačkový hřídel je uchycen čtyřmi držáky. Držáky na výfukovém vačkovém hřídeli jsou označeny E 1, E 2, E3, E4, na sacím I 1, I 2, I 3, I 4 a vždy třetí, tedy I 3 a E 3 slouží zároveň jako vodítko pro vačkovou hřídel. Vše si pečlivě uložíme (obr. 13).
Tak a teď máme přístup ke všem 16 podložkám (obr. 11,a obr. 12). Každá má svou přesnou tloušťku, která je natištěna na rubu kluzné strany (obr.16). Podle měření víme kterou vyměnit či zabrousit (to bych moc nedoporučoval, raději měnit, i když jedna vyjde na cca 300 Kč). Pokud to dovoluje situace můžeme vymezovací podložky mezi sebou i vhodně kombinovat. Některý ventil má větší vůli a menší podložku, některý menší vůli a větší podložku apod. Pak je možné je zaměnit. Po vyměnění vymezovacích podložek instalujeme zpět vačkové hřídele. Na talíři klikového hřídele a snímače máme rysky stále v rovině. Nejprve namontujeme výfukový vačkový hřídel a poté sací vačkový hřídel. Dáváme pozor na výše uvedené rysky na snímači i na rysky na řetězových kolech vačkových hřídelí. Vše musí být tak jako před demontáží. Špatná instalace může vést k potkání pístu s ventily!!!! Zde platí raději dvakrát zkontrolovat. Při montáži obou vačkových hřídelí doporučuji držet rozvodový řetaz v pernamentním napětí (obr. 17), aby nedošlo k jeho přeskočení na ozubeném kole klikového hřídele. To platí i při instalaci napínáku. Stáhneme napínák na první zub a namontujeme ho k bloku motoru. Jelikož při seřizování dojde k narovnání vnitřní vodící lišty rozvodového řetazu, je třeba ještě před instalací napínáku tuto lištu přes otvor napínáku potlačit. Napínák se pak snadněji montuje. Poté vložíme do napínáku pružinu, uchytíme matku na konci napínáku a dotáhneme. Poté vše znovu zkontrolujeme a zkusíme ručně zatočit klikou. Jde-li vše hladce, je vše v pořádku. Následně znovu změříme vůle podle výše uvedeného návodu a je-li vše O. K. můžete si téměř gratulovat. Pokud jsou vůle stále mimo dané rozmezí postup opakujeme. Pokud je vše v pořádku namontujeme horní vodící lištu rozvodového řetězu. Vše dobře dotáhneme momentovým klíčem. Nakonec nasadíme víko hlavy, kde pro lepší těsnost můžeme dát tenkou vrstvu vhodného silikonu. Víko rovněž dotáhneme na předepsaný moment.
Nasadíme fajky, plastové usměrňovače vzduchu, umístíme chladič oleje na své místo. Pak nasadíme nádrž, sedlo a v neposlední řadě kryt snímače otáček. Vše ještě jednou zkontrolujeme, podíváme se jestli nám nic nezbylo 🙂 a máme hotovo. Závěrem chci říct, že se není čeho bát, stačí postupovat s rozumem, citem a nic zbytečně neuspěchat. Pak je výsledek zaručený a vás čeká dobrý pocit z dobře vykonané práce. A hlavně, je si pak o čem na srazu povídat.

Pro redakci XJR
Pecouldek